Logo: Pivovar Medlesice Logo: Pivovarska hospoda Fotky z interieru restaurace
Fotky z interieru restaurace Fotky z interieru restaurace Fotky z interieru restaurace Fotky z interieru restaurace Fotky z interieru restaurace
Fotky z interieru restaurace
Pivovar Medlešice založen léta páně 1673 - kvalita podložená tradicí

Pivovar Medlešice

Historie pivovaru v Medlešicích

Prodej sudového piva

Historie pivovaru v Medlešicích

Zjistiti přesně rok, kdy byl tento pivovar vystaven, jest naprosto nemožné,neboť podnik tento netvořil dříve samostatnou průmyslovou jednotku, nýbrž byl součástí statku Medlešického, / dříve Mezilesice / přecházel tedy s prodejem tohoto statku vždy na nového vlastníka, aniž by byl v každé smlouvě nebo pozůstalostním rozdílu zvláště uveden, neb v zemské desky zapisován.

Proto chceme-li dnes zjistiti vznik a sledovati osudy tohoto pivovaru, nezbývá nic jiného, než sledovati postup tehdejších událostí a studovati osudy oněch starých šlechtických rodů a ostatních vlastníků tohoto statku Mezilesického.

Začínati v tomto případě s osudem tvrze a vsi Mezilesic, která je uváděna již v roce 1229 bylo by bezúčelné, neboť je stávajícími zápisy s naprostou jistotou zjištěno, že po třicetileté válce tento pivovar dosud nestával.

Ve starých zápisech se uvádí, že v roce 1660 koupila tvrz a rytířské sídlo s poplužním dvorem v Mezilesicích od Petra Hubrika z Herndrsdorfu paní Eva Kustošová, rozená z Glouchova se svým manželem Jindřichem Kustošem ze Zubří a Lipky.

Při tom uvedeno, že zboří to bylo tehdá velmi zpustlé a to následkem třicetileté války, neboť kraj Chrudimský byl nejen častými vpády vojska Švédského roku 1634, 1639, 1643, 1645 a 1648 ale i vojskem císařským vydrancovám, popleněn, vyhuben a takřka v poušť sirou obrácen.

Tím se stalo, že po skončení války té tvrz Mezilesická byla tak zpustlá, že samé toliko místo zůstávalo, dvory pak byly vypáleny, pole a štěpnice zkaženy, chalupy k tvrzi a dvoru příslušející spáleny, na dvorech nebylo ani čeládky ani dobytka, neboť dobytek pobralo vojsko císařské a švédské, čeládka pak buď utekla před nepřítelem, nebo zemřela zachvácena jsouc ranou morovou a jinými nemocemi.

Dále jest uvedeno, že pan Jindřich Kustoš a paní Eva manželka jeho, uvázavše se v držení zboží Mezilesického, musili velké náklady činiti, aby zboží to z úplné jeho zkázy opět vyzdvihli a zvelebili, pročež tvrz znovu vystavěna, dvory čeládkou a dobytkem obsazeny a zřízen zvláštní úředník a písař důchodní, aby vedli správu statku toho.

A právě vše nasvědčuje tomu, že tento Jindřich Kustoš ze Zubří a Lipky s manželkou Evou rozenou z Glouchova, kteří byli tehdy nejen nejpřednější ale i nejzámožnější šlechtou v království, vystavěli nejen tvrz a dvory, ale i pivovar, jak další zápisy uvádějí.

Roku 1673 přešel statek Mezilesice na syna Jindřichova Ferdinanda Leopolda Kustoše, rytíře ze Zubří a Lipky.

Po smrti tohoto Ferdinanda Leopolda Kustoše, připadlo zboží Mezilesické dle dědičného rozdílu ze dne 13. dubna 1696 synu jeho Ferdinandu Kustošovi, který dne 13. ledna 1716 statek Mezilesický, totiž sídlo a tvrz v Mezilesicích se dvěma poplužními dvory, pivovarem, dvěma krčmami, / v Medlešicích a Dřenicích / pak bažantnicí, mlýnem a cihelnou prodal Oktaviánovi Ladislavovi hraběti z Waldštejna.

Ježto tedy v této smlouvě se činí po prvé zmínka o pivovaru, který již jako hotový podnik je prodáván se statkem, je s naprostou určitostí jisto, že rod Kustošův pivovar tento postavil patrně již před rokem 1696.

Dcera tohoto Oktaviána Ladislava hraběte z Waldsteina, Anna Barbora, provdaná hraběnka z Bathyani zdědivši statek ten, prodala jej kontraktem ze dne 1. října 1722 a to jak uvedeno, rytířské sídlo Mezilesice s tím v tomto místě se nalézajícím pivovarem, dvěma dvory v Mezilesicích a Miškovicích, pak vsi Mezilesice, Dřenice a Holičky a se dvěma hospodami v Mezilesicích a Dřenicích, paní Marii Teresii svobodné paní Rašínové z Riesenburku, rozené Strakové z Nedabylic za 52.600 zl. rynských.

Zde tedy přichází podruhé pivovar, který pak v několika dalších smlouvách není při převodu vlastnického práva statku Mezilesického zvlášť uváděn, objevuje se však po čase opět, jak bude dále uvedeno.

Po smrti Marie Teresie Rašínové z Riesenburku přešlo zboží Mezilesické v roce 1725 na její dceru Marii Teresii, kteráž se dne 20. února 1727 provdala za Václava Ignáce svobodného pána z Wernieru a držela zboží to až do roku 1753.Mimochodem se podotýká, že tato paní Marie Teresie svobodná paní z Wernieru vydala roku 1732 na den svatého Viktorina / 5. září / registra purkrechtní statku Mezilesického, v nichž určila robotní povinnosti jak sedlákům, tak chalupníkům, ba i podruhům a stanovila, aby se každý rok na den sv. Viktorina na Mezilesicích "soudové pořádní dávali a konali" a přesně vyměřila, co má za vykonání spravedlnosti platiti lidé domácí a co přespolní.

Kšaftem z 29. listopadu 1753 zůstavila řečená paní Marie Teresie svob. paní z Wernieru statek Mezilesice svému nejstaršímu synovi Ignáci svob. pánu z Wernierů, který pojav za manželku Kateřinu hraběnku Caretto-Milesimovou, držel Mezilesice až do roku 1763, načež posledním pořízením z 19. prosince 1763 odkázal statek Mezilesice svému nejstaršímu synovi, Janu Karlovi.

Po smrti tohoto Jana Karla připadl statek Mezilesický dle dědického narovnání ze dne 12. října 1802 jeho bratru Františku svob. pánu z Wernieru.

Tento nepodržel však dědictví to dlouho, neboť již smlouvou trhovou ze dne 14. prosince 1803 prodal tento statek Ferdinandu svob. pánu z Aratorů a Kateřině Wokaunové svob. paní z Wokaniusu se všemi právy a oprávněními.

Však ani tito majitelé, patrně následkem Napoleonských válek nepodrželi tento statek dlouho, neboť ještě téhož roku prodali statek ten rovněž se všemi právy a oprávněními Vavřinci Langrovi a Františku Koliskovi.

Kontraktem ze dne 26. dubna 1810 prodali tito spolumajitelé statek Medlešice se vším příslušenstvím Janu hraběti z Bredů.

Jak se zdá, neklidná doba vyvolaná Napoleonskými válkami měla velký vliv na prosperitu polního hospodářství a i jiných odvětví, neboť možno říci, že tento Medlešický statek šel takřka z ruky do ruky, ježto i hrabě z Bredů podržel tento statek pouze krátký čas, neboť již kontraktem ze dne 3. června 1810 prodal Medlešice manželům Antonínu a Marii Anně Holubovým.

Však i tito manželé byli vlastníky tohoto statku ani ne celý měsíc, neboť již smlouvou ze dne 30. června 1810 prodali jej jeho excelenci vysokorodému pánu Maria Tadeášovi hraběti z Trantmannsdorfu, biskupovi v Hradci Králové za 234.000 zl. rynských.

Při sledování stálého trvání pivovaru v Medlešicích nutno nyní odbočiti k listině, netýkající se sice přímo statku Medlešického, avšak existenci pivovaru prokazující vzdor tomu, že o něm po kolik desetiletí nebyla ve smlouvách zmínka.

Tak v knize emfytetických kontraktů obce Medlešic, začínající zápisy od roku 1789 na stránce 177 a 178 přichází kontrakt ze dne 17. srpna 1814 manželů Jana a Magdaleny Půhonných na hospodu čp. 23 v Medlešicích , kterou koupili od Jana Jančury. V této smlouvě je výslovně uvedeno toto : " Kupující manželé Půhoný budou povinni pivo od nikud jinad krom Medlešického pivovaru a sice dicky tak bráti, aby to samé nikdy do posledního nevyšlo ale dicky vystálé bylo."

Maria Tadeáš hrabě Trantmannsdorf zemřel jako kardinál kníže arcibiskup Olomoucký, načež právním přiřknutím zemského soudu v Praze ze dne 24. února 1821 odevzdán statek Medlešický hraběti Joachimu z Trantmannsdorfu a jeho manželce Jindřišce rozené hraběnce z Allemagna.

Dne 1. června 1825 koupila Jindřiška hraběnka Trantmannsdorfová rozená hraběnka Allemagna od svého manžela Joachima jeho polovici statku Medlešického a jak ve smlouvě uvedeno, s celým fundo instrukto, se všemi jak hospodářskými tak i průmyslovými zásobami, obilím, krmením, pak sklepy, regály a zásobami piva za 16.000 zl. stříbra. I z této smlouvy je tedy patrno, že kde byly sklepy, regály a zásoby piva, byl i pivovar.

Jindřiška hraběnka Trantmannsdorfova zemřela dne 6. července 1863 a pozůstalost po ní odevzdací listinou zemského soudu v Praze ze dne 9. ledna 1864 č. 357 odevzdána Teresii z Wiederspergů a Adelhaidě svob. paní z Hildbrandtů oběma rozeným hraběnkám z Trantmannsdorfu. Každé jednou polovicí.

Tyto spolumajitelky prodaly tento zemskodeskový statek Medlešice se všemi hospodářskými i průmyslovými podniky, tedy i pivovarem, smlouvou trhovou ze dne 8. října 1864 Hugo rytíři z Wiederspergů za 230.000 zl. r. č.

V protokole o zakládání nových pozemkových knih ze dne 1. září 1881 tvořil tento pivovar součást statku Medlešického a byl zapsán i s tímto statkem v zemských deskách.

Jak tedy z předstojících smluv patrno, byl pivovar Medlešický prodáván stále současně se statkem v Medlešicích a také v režii těchto vlastníků veden a spravován, až teprve rytíř Hugo z Wiederspergů se odhodlal tento průmyslový podnik prodati, avšak teprve po 26ti letech od doby nabytí jeho vlastnictví a sice smlouvou trhovou ze dne 8. května 1890 a situačního plánu ze dne 28. dubna 1890 prodal jej akciové sladovně v Chrudimi za 80.000 zl. r. č. načež dne 3. srpna 1890 pod č. 36407 byl tento pivovar z vložky č. 901 zemských desk odepsán a do vlastnictví zmíněné sladovny do vložky č. 215 pozemkové knihy kat. území Medlešic zapsán.

Akciová sladovna v Chrudimi držela tento pivovar 20 let načež smlouvou trhovou ze dne 10. března 1910 prodala jej Antonínu Richtrovi a Václavu Hörbingrovi, každému polovicí za 230.000 Kč.

Toto společenství nepotrvalo však dlouho, neboť již smlouvou trhovou ze dne 1. prosince 1911 koupila choť spoluvlastníka Antonína Richtra paní Růžena Richtrová od Václava Hörbingra jeho polovici za 115.000 Kč.

Tito manželé drželi tento pivovar přes celou světovou válku, načež smlouvou trhovou ze dne 20. května 1919 prodali jej Vladislavu Zemanovi, kterýž je jeho vlastníkem posud.

Tento majitel zmíněný pivovar opatřil novým zařízením, přistavěl lednici a vilu, pivovar rozšířil, zvelebil a svým podnikavým duchem přivedl k nebývalému rozkvětu, neboť Medlešické pivo je dnes známé, že svojí chutí a kvalitou předčí jiná známá piva a proto je daleko široko požadováno a dodáváno.

Pivovar tento je zapsán ve vložce č. 215 pozemkové knihy kat. území Medlešic a stav jeho nemovitostí je tento: č. kat. 3/2 stav. parc., vila čp. 54, č. kat. 3/3 stav. parc. pivovar čp. 2 a sklepy, č. kat. 3/4 stav. parc., č. kat. 16.23.25/2. 25/3. 94/2, 96/3. 96/4 zahrady. 24 rybník, 25/2, cesta, 95/3 louka, 95/4 role a 416 pastva.

Na přání pana Vladislava Zemana v archivech vyhledal a sestavil František Dvorák, V Chrudimi, 30. září 1932.

soudní revident v. v. a emer. správce knihovního úradu v Chrudimi.

Zpět na začátek stránky

Prodej sudového piva

Produkty

K sudovému odběru nabízíme nepasterovaná, nefiltrovaná kvasnicová piva Medlešický ležák světlý 12° a Medlešický ležák černý 12°./řezaný/

Ceny světlého piva

KEG sud (10 l) 260.00 Kč
KEG sud (15 l) 390.00 Kč
KEG sud (30 l) 780.00 Kč
KEG sud (50 l)    1300 Kč

ŘEZANÉ : 10l 260Kč, 15l 390Kč, 30l 780Kč, 50l 1300Kč

Ceny černého piva

KEG sud (10 l) 300.00 Kč
KEG sud (15 l) 450.00 Kč
KEG sud (30 l) 900.00 Kč
KEG sud (50 l) 1500.00 Kč

pozn:

Zapůjčení příslušenství

Sudy a pípy jsou vratné, jsou zálohovány a musí být vráceny zpět do pivovaru.

Zálohy

KEG sud 1000.00 Kč
Pípa 1000.00 Kč
Pronájem pípy a sudu 5.00 Kč/den

KEG naražeč - typ "žehlička" , typ "bajonet".

Další podmínky

Kupující, pokud skládá zálohu na obaly a pípy, musí předložit doklad totožnosti - občanský průkaz.

KEG sudy pivovaru Medlešice mají narážecí systém "žehlička"i "bajovet". Pivo lze stočit také do vlastních přinesených sudů s narážecím systémem "bajonet" nebo "žehlička". Vlastní přinesené sudy nemyjeme z tech.důvodů.

Objednávky sudového piva: pondělí-pátekod 9 do 16 hodin na tel. : +420 607 900 757 

Výdej a příjem sudů po domluvě.

Zpět na začátek stránky

Mapa Medlesic Mapa: Kudy do Medlesic

Provozní doba

(hospoda)

Po: 14.00 - 21.30

Út: 14.00 - 21.30

St: 14.00 - 21.30

Čt: 14.00 - 21.30

Pá: 14.00 - 23.00

So: 14.00 - 23.00

Ne: 14.00 - 21.30